Ninth House

Pomalý rozjezd a trochu obtížné na pozornost, ale Leigh už mnohokrát dokázala, že má tah na branku, ani příběh Galaxy Sternové není výjimkou.

četlo se mi to dobře. Už bych chtěla druhý díl...

No ..... přečetla jsem knihu i recenzi slečny Kateřiny na Vašem blogu. Za prvé, na knize samotné nic šokujícího neshledávám, už vůbec ne po prvních stranách. Je to jako koukat na Bčkový horor s proudy krve a nulovým příběhem. Mám za sebou celou sérii Vran, Zjizveného krále. Dále sérii Nikdynoci a tam přes únavné a často off poznámky pod čarou, byl autor schopen vybudovat více napětí a "šokujících" částí. S Alex jako hrdinkou je šíleně těžké se ztotožnit, příběh nemá spád, je tam daleko více vedlejších postav, které vám budou mnohem sympatičtější. Zezačátku vůbec netušíte co, kdy, kde a proč. Teprve asi po 200 stranách se vše začne vyjasňovat. Kniha je pro mne velkým zklamáním a myslím, že autorka by se měla držet svého původního žánru. Vím, že Šest vran se nedá jen tak překonat, ale v jejich minulých knihách byla "Ta" jiskra. A byly asi mnohem více dospělejší, než tento počin.

Od přečtení Šesti vran miluju Bardugo , miluju její styl psaní a to jak dokáže napsat postavy. Každá je vždy jedinečná a úplně vás pohltí tím jak jsou její postavy uvěřitelné a je jedno jestli to je hlavní postava, vedlejší postava nebo úplně bezvýznamná postava, která se v knize objeví třeba jen jednou. Její postavy jsou dokonale tím jak nejsou dokonalé, každá z nich má nejakou chybu na kráse nebo na charakteru a jednoduše vám přirostou k srdci. U Devátého spolku to tak bohužel není a i když se mi nápad celkové líbil, jsem strašně zklamaná. Děj je vyprávěn dost chaoticky a je to trošku drsnější. Na někoho to může být too much (vraždy, krvavé rituály), za mě ok. Alex Sternova se stane Dantem a musí dohlížet nad činostmi tajných spolků v Yale. Systém fungování magických spolků a dohled nad nimi autorka vysvětluje vlastně během celé knihy a popravdě pořád to moc nechápu. Až někdy v polovině knihy se začne pořádně něco dít. Alex se víc otevře a dozvíme se podrobnosti o jejím životě a o tom jak ji ovlivnilo to že vidí Šedé. Tyto pasáže kdy vzpomínala na své dětství se mi moc líbily a díky tomu jsem si k ní našla cestu a kniha mě začala trochu víc bavit. Potom společně s detektivem Turnerem vyšetřují vraždu mladé dívky a snaží se zjistit jestli to souvisí se spolky nebo ne a tahle "pátrací" část byla skvělá. A díky naprosto skvělému a nečekanému konci věřím, že druhý díl bude lepší.

Tuhle knížku bych shrnula jedním slovem a tím je chaos. Takový zmatek v knížce jsem asi ještě nezažila a upřímně, jediné, proč jsem se nutila a nutila do čtení, a tahle knížka se zapíše do mé osobní knihy rekordů, jako nejdéle čtená, je to, že ji napsala Leigh Bardugo. Napsat to někdo jiný, po prvních sto stránkách dostane jednu hvězdu a nedočítám. Tady z té splácaniny všeho možného i nemožného mě bavilo posledních sto stran a to i proto, že se konečně přestaly střídat všechny možné časy a postavy. Strašně překombinovaný děj, ve kterém se člověk lehko ztrácel ubral knize dinamiku, kterou by jinak měla. Každopádně Bardugo píše opravdu čtivě a konec této knihy je toho důkazem a i přes nedostatky tohoto dílu, se těším, až vyjde další díl.