Recenze na knihu
Havran a jiné básně Edgar Allan Poe

Autor, který ovlivnil nespočet dalších známých tvůrců. Havran je mistrovským dílem, které i přes svou délku dokáže vyvolat více emocí a hutnější atmosféru, než kdejaká současná kniha.

Poezii od Poea nemusím. Myslím, že v povidkach je autor lepší.

Na škole mě kniha nebavila tolik, možná kdybych ji četla dnes změnila bych názor

Jedna z nejznámějších a nejtemnějších sbírek básní. Mám Poea velmi ráda o toto je dílo je jeho klasika

Havran je snad má nejoblíbenější báseň všech dob a možná taky jediná báseň, která se mi kdy líbila, jelikož poezie není to, co zrovna já vyhledávám. Typické "never more -nikdy víc" v básni Havran je nezapomenutelné. Z děl Edgara Allana Poea vás prostě mrazí. Jeho díla určitě stojí za přečtení a jsem si jistá, že nikdo nebude litovat. Já můžu pouze doporučit a poklonit se nad jeho příběhy a talentem.

E. A. Poe je skvělý autor...Miluji jeho díla a Havran patří vskutku k těm nejlepším.

Skvělá poezie, skvělé překlady :)

Básně Poea mám moc ráda. Přestože jsou velmi temné a mnohdy nepochopené, jedná se o unikátní dílo, ze kterého až mrazí.

Několikrát přeložené skvělé dílo od E. A. Poea. Čtenář si může na konci oblíbit jeden překlad, který se mu líbí nejvíce.

Ačkoliv poezii nemám vůbec ráda, tahle mě naprosto ohromila. Knížka je úžasně čtivá, protkaná hororovou atmosférou, která jí dodává šťávu. Nemám, co bych vytkla. Můžu jen doporučit jako skvělou knihu k maturitě!

Miluju tu temnou atmosféru. Pro mě je přesně tohle typ čtení kdy opravdu zvolním a soustředím se na slova, jak je to úderně napsaný tak se to dobře čte.

Kromě Erbena a Poa neznám jiné autory, kteří by psali natolik hororové a děsivé básně. Tato básnická sbírka se mi velice líbila.

Havran je stejně děsivý jako autorovy prózy. Mlha z ničeho nic, horečka a krákající havran, to je pořádný drasťárna na nervy.

Mám raději prózu od Poea, ale Havran a jeho "nevermore" je prostě klasika. Anglicky se podle mě rýmuje líp než česky.

Další brilantní hororové dílo z pera psychicky nestabilního Edgara Allana Poa. Jeho psychická nemoc mu dovolila zvěčnit své strachy na papír. Vypravěčův dialog s Ďáblem a později s Havranem je chladně a děsivě mrazivé, proto se nedivím, že se v jeho dílech a jím samotným našel i autor Sherlocka Holmese- Sir Arthur Conan Doyle. Na mrazivosti dodává i Havranovo "never more"- nikdy víc, což má imitovat krákání. Rozhodně doporučuji.

Havrana a ani ostatní básně jsem moc nechápala, naštěstí jsme si je vysvětlovali ve škole. Sama bych na to nepřišla. Kniha něco do sebe má, ale mě nenadchla.

Je to sice klasika, ale u mě úplně neboduje a neobsazuje první příčky.

Havrana miluju, hlavně překlad od Vrchlického, který je součástí i této malé knížky, ve které je i originál v angličtině. Symboly v básni se mi strašně líbí. Všem, kteří tomu nerozumí bych doporučila díl ze čarodějnický Simpsonů, kde se Havran stal námětem pro jeden z jejich příběhů.

+ různé překlady této básně

Každý určitě minimálně ve škole slyšel o jeho básni Havran. Já ji úplně miluji. V této útlé knížečce máme rovnou 4 překlady Havrana. Musím říct, že mne překvapilo, jak hodně se od sebe jednotlivé překlady liší. Ač pro mne zůstává dál srdcovkou překlad od Vrchlického myslím, že mladší generace sáhnou spíše po jiné variantě. Je naprosto skvělé, že je v knize i báseň v originále. Kromě básně Havran se mi moc líbily Znovy, Lenora, Červ dobyvatel a Annabel Lee. Básně jsou povětšinou velmi pochmurné, temné, plné žalu a bolu. Hodně často se zaměřují na smrt milované ženy, nebo úmrtí jako takové. Jedná se o hodně těžké čtení a musím říct, že jsem zvládla přečíst maximálně 3 básně za den. Mnohdy jsem je četla několikrát, vracela jsem se k jednotlivým veršům. A hloubala nad samotnou podstatou mysli autora. Hledala jsem na internetu i rozbory jednotlivých básní a ujišťovala se, zda si je vykládám dobře. Případně do jakého období, v životě autora, si je mám zařadit. Pokud známe Poa a jeho život, není se čemu divit, že jsou básně pochmurné. Jeho život byl totiž přesně takový. Ať už se jedná o dětství, kde mu zemřela matka, když mu byly teprve 3 roky, výchovu v pěstounské rodině, kde si tak úplně nesedl s otčímem nebo o ženy. Navíc se utápěl v depresích, alkoholu a jiných omamných látkách. Stejně tak jak žil, tak i zemřel. Zemřel za nejasných okolností, když ho na ulici našli pod vlivem alkoholu. Byl hospitalizován, upadl do kómatu a již se neprobudil. Za čtyři dny zemřel na krvácení do mozku. Co se mu stalo? Mohl za jeho smrt alkohol? Nebo třetí osoba? To je tajemství, které si sebou vzal tento velikán do hrobu. ,, Zářící tu krásnou děvu zdali uzřím licí v líc?" Na to havran: ,, Nikdy víc!" Autor zemřel, ale jeho dílo je nesmrtelné.