Únik před Houdinim (Defekt)

Ma oblibena serie… i presto, ze nebyla tak uzasne sokujici jako prvni dil, jsem spokojena s vývojem vztahu mezi hlavnimi hrdiny, jejich dedukcemi, popisy pitev a tim, jak autorka opet dokazala udrzet napeti a typickou atmosferu.

Přátelé, tak takhle ne. Jak moc jsem se na ni těšila, o to víc mě zklamala. Příběh je zbytečně dlouhý, obsáhlý, plný zbytečných rozhovorů Audrey a Mefistofela, přičemž většina jich je pro vývoj nepodstatná a nudná. Audrey se zde chová jako trubka, která neví, co chce a myslí si, že jí lži projdou a všechny tím zachrání. Postava Mefistofela mi k srdci nepřirostla, spíše mě iritovala a Thomase mi bylo po celou dobu líto. Velký zvrat přišel od cca 25 kapitoly, když autorka už konečně dala Thomasovi větší prostor, a zapojila ho, to už se příběh rozjel. Opravdu jsem se musela zpočátku do čtení nutit. Mít o 10 kapitol méně, hodnocení vy bylo o stupínek výš.

Tentokrát jsem měla trošku problém se začíst, ale po chvilce to přešlo a já knihu opět hltala. Identita vraha pro mě byla velice překvapivá.

dcera si tuto sérii dlouho hrozně přála, doporučila ji to kamarádka. Knihu přečetla za 1 deštivý víkend, nemohla se od toho odtrhnout, prý je to strašně napínavý a super a krásný říkala ;) Teď jede druhé kolo :) , takže to asi opravdu stojí za to

Nepatřím do kategorie Young Adult, ale knížky Kerri Maniscalco mám ve zvláštní oblibě. Nejvíc tuhle sérii a Únik před Houdinim je další tolik očekávané pokračování. Nicméně nakonec nejsem tak nadšená. Honem na knížete Drákulu jsem si zřejmě laďku nasadila příliš vysoko a očekávala jsem podobně skvělý příběh po všech stránkách. Nyní se objevuje něco jako milostný trojúhelník s postavou principála Mefistofela a to je jedná z věcí, která mi příliš nesedla. Ačkoliv chápu, že cílem bylo poukázat na to, že Audrey Rose je svobodomyslná nejen jako vědkyně, ale i jako žena a má svobodu a právo na výběr partnera a život "podle svého", působilo to na mě jako vytržené z kontextu moderní doby. Mefistofeles, kromě drzosti a cynických úsměvů, mě ničím nezaujal, ani pozitivně ani negativně. Spíš mi přišel jen jako prostředek pro zmodernění vztahu, bez smyslu a živosti. Také mi chyběli trochu nápaditější zápletky. Kdyby bylo víc forenzní medicíny a míň cirkusových scén, měl by za mě děj větší spád. Každopádně Kerri je autorkou a myslím si, že co tu chtěla zvýraznit se jí povedlo a stylem celkové atmosféry zůstala věrně poutavá jako v předchozích dílech.