Recenze na knihu
Duchové rodiny Folcroftů Darcy Coates

Moje oblíbená autorka. Zrovna tato kniha patří mezi slabší, ale na stylu psaní se nic nemění. Přečteno za tři hodiny od ponoření se do první stránky. Prostě musíte vědět, co teda dělají, co je teda ten další den atd... Ve srovnání například s Duchem domu Ashburnů je to veliký pokles, ale i přesto nepovažuji knihu za ztracený čas a jako lehčí oddychovku doporučuji.

Kniha se četla dobře, ale byla bohužel tenká. Předchozí knihy se mi od autorky líbily mnohonásobně více.

Kniha byla opět čtivá a napínavá, ale tentokrát jsem se bohužel nebála. Darcy Coats mě sice nezklamala, ale za mě tohle byla její nejslabší kniha.

Od Darcy zatím první zklamání. Je tenoučká a ačkoli má velký potenciál, děj je úplně zabitý. Nicméně četla se rychle, jak už to u Darcy bývá.

Je to čtvrtý díl série strašidelných domů. Ač se jedná o duchařinu, která se mi velmi líbí, člověk nesmí zapomínat, že jde o strašidelné domy. V tomo případě je to pro mne zatím nejslabší díl, protože je to spíše příběh o něčem a občas je zde popis domu a nějaké záhadnosti. Pěkné čtení, konec relativně překvapivý, ale šlo z toho příběhu vymáčknout mnohem víc. Ze všech dílů zatím nejkratší, což fanouška Darcy Coates trochu zamrzí. Doufám, že pátý díl bude lepší.

Knizky od Darcy mne velice baví. I tato knížka byla velice slibná. Příběh o sourozencích, kteří se pristěhují k prarodičům je napínavý a chvílemi nevíte co je skutečné a co si jen představujeme že se stane. Doporučuji.

Četla se jedním dechem

Skvělé!

Predchozi dily byly lepsi

Nejslabší ze série knih. Moc napětí v ní nebylo. Ale četla se dobře. A doufám, že další kniha to napraví.

Tady to mám tak 50 na 50. Úplně strašidelné bych to nenazvala ale příběh se mi líbil. Jediné z čeho jsem měla husí kůži byla babička. Kniha se četla dobře a utíkala pod prsty. Určitě sáhnu i po dalším dílu od Darcy, píše moc hezky a dává to smysl. Takže za mě palec nahoru.

Knížka určitě nebyla špatná, pořád je to Darcy a ta píše prostě skvěle. Hodnotím 3 hvězdičkami spíše kvůli srovnání s jinými díly z této série. Oproti nim mi tato přišla slabší. Děsivá nebyla vůbec, duchové jsou tam v podstatě jen velmi okrajově. Neurazila, ale nijak výrazně nenadchla.

Další kniha která mě bavila podivné věci tušení že není vše jak se zdá nakonec odhalení v téhle knize to mělo tak trochu detektivni podtext jak na oko milá báby Mia byla děsivá psychopatka kniha za dva dny přečtená

Starobylý dům uprostřed hlubokých lesů, nadpřirozeno a jedno děsivé tajemství. Duchové rodiny Falcraftů je další knihou v sérii Strašidelné domy. Darcy Coates pro svůj příběh tentokrát zvolila vyprávění z pohledů dětí - primárně Tary. Hned na začátek je třeba zmínit, že spíš než o horor, se jedná o (dětskou) mysteriózní duchařinu. Jestli očekáváte bušení srdce, infarktové stavy či mrazení v zádech, budete s největší pravděpodobností zklamáni. Atmosféra je tu oproti předchozím knihám poměrně dost slabá, navíc jak už u autorky bývá zvykem, chybí jakékoliv psychologické vykreslení všech zúčastněných. Díky tomu čtenář nemá možnost vytvořit si k aktérům jakýkoli vztah a v podstatě je vám jedno, jak to s nimi skončí. Samotný příběh by si také zasloužil mnohem víc rozpracovat. Minimálně já měla po chvíli jasno, kdo je ten hodný a kdo špatný. Závěrečné rozuzlení musí být jasné každému náročnějšímu čtenáři poměrně brzy. Ti méně nároční ale budou určitě spokojeni.

Nedočítané. Štýl je príliš prostý, priamočiary, o žiadnom strachu ani temnej atmosfére nemôže byť ani reči. Ako horor pre staršie a nesčítané deti by to možno obstálo, ja ale požadujem od knižky oveľa viac.

Za mě nejslabší z domů od Darcy. Chvílemi to působí spíše jako detektivna a duchů se to vlastně ani moc netýká. Minimálně do poloviny knihy se ani nic neděje...

Knížka se četla jedním dechem, nečekala jsem že se na konci zjistí tolik věcí. Knížku rozhodně doporučuji.

Asi nejhorší kniha téhle série.

Ale tak jo, dalo se to... Moje první kniha zde vychvalované autorky Darcy Coates. Není to úplně můj šálek čaje, ale když jsem objevil tuto skupinu, hodně tu jela, tak jsem si ji chtěl vyzkoušet. Duchové rodiny Folcroftů jsou o dětech, 15ti leté Taře a jejím mladším bratrovi Kylovi a jejich "dobrodružství " u prarodičů. Po nehodě jejich matky, která leží v kómatu v nemocnici, se dostanou k prarodičům, May a Petrovi, se kterými se nikdy neviděli. Tito bydlí ve starém domě daleko za městem. May i Peter jsou na děti neskutečně hodní. Až mrazivě hodní. Na jednu stranu se snaží, aby se u nich dětem líbilo, na druhou stranu děti cítí, jak je postupně izolují od okolního světa. Dětem to přijde podezřelé a když zjistí, že dům s nimi obývají i duchové, snaží se zjistit víc.... Čte se poměrně lehce, i když mi vadilo, že v každé větě jsou neustále zmiňovaný postavy. May to, Peter ono a tak.. Pro mne zvláštní. Jako že by to byl horor, to snad ani ne. Trošku mrazivé to je , ale předvídatelné. Knihu ani autorku nezatracuji, ale pro mne tak 3/5. Kdo má rád lehké čtení, lehké mrazení, přijde si na své.

První kniha ze série, kterou jsem četl a hned jsem věděl ,že chci další.