Recenze na knihu
Dny v knihkupectví Morisaki Satoši Jagisawa

Zajímavá kniha, ve které je vidět odlišnost Japonské kultury oproti Evropské. Musím uznat, že ač jsem byla ze začátku skeptická, tak mě kniha bavila a mohu jí vřele doporučit.

Tato nádherná obálka patří knize, která má pouze 141 stran a vypráví příběh o dívce Takako, které její přítel jednou oznámí, že si bude brát jinou ženu a jí se tak zhroutí dosavadní život. Dá výpověď a přestěhuje se ke svému strýčkovi do knihkupectví, kde přemýšlí, co se svým životem bude dělat dál... . Japonská literatura a vůbec jejich kultura je strašně krásná a vždy mě lákala. Staví šťastný život na opravdu jednoduchých věcech, které občas lidé prostě jen zapomenou vnímat. Ani tato kniha nebyla jiná - byla sladce jednoduchá. . První polovina se mi líbila více - život Takako, její setkání se strýčkem, kterého jsem si celou dobu představovala jako stařečka, i když nebyl. Strašně moc jsem chtěla navštívit to jeho malé knihkupectví a nejspíš už nikdy nevylézt ven ... . Druhá půlka se tak ale zvláštně táhla, bylo to ploché a po příchodu Momoko mě skoro přešla na čtení chuť. Byla nesympatická a celkově mi vadilo její chování - byla pryč x let a chovala se, jak kdyby se vrátila z obchodu... . Chyběly mi tam nějaké pocity. A jelikož strašně ráda sleduji anime a pár knih z japonské literatury jsem již četla, vím, že oni to umí. Určitě bych zkusila dát prostor pro vydání i jiným knihám.

Pěkný příběh, ale na mě příliš jednoduchý.. Tuto knihu beru jako oddychovku, dobře se četla, ale vracet se k ní nebudu..

Kniha se cetla lehce, preklad je jednoduchy a ctivy, po precteni mi vsak chybel nejaky hlubsi dej, je to jako vysek z bezneho zivota

Nevím. Krátká kniha.Cekala jsem,až se něco stane. Nějaká akce A nic. Pouze je v knize uvedeno mnoho japonských autoru, které my nezname. Kniha mne nic nedala a určitě se k ní vracet nikdy nebudu.

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Naprosto úžasná japonská feel good jednohubka s názvem Dny v knihkupectví Morisaki, při které máte pocit, že se díváte na útulné anime. Kniha vyšla v ČR tento rok (2024) v nakladatelství Kontrast. Autorem je japonský spisovatel Satoši Jagisawa, jenž vystudoval vysokou školu umění Nihon a v Tokiu získal literární cenu Čijoda za jeho prvotinu, kterou je právě tato knížka. To odstartovalo jeho spisovatelskou kariéru. Dny v knihkupectví Morisaki se dočkaly pokračování, které nese název More Days at the Morisaki bookshop, ale zatím nebylo přeloženo do češtiny. Můžete si ho však přečíst v angličtině. Jedná se o velmi krátký příběh na pouhých 144 stránkách, ale autor má schopnost napsat pomocí několika slov citlivý, hluboký příběh a dokonale vykreslit atmosféru. U knihy se můžete smát, plakat, odpočívat. Mně osobně velmi zasáhla a dostala jsem od ní mnohem víc, než jsem očekávala. Miluji autorovy krátké, ale výstižné popisy japonských hor, kdy jsem měla pocit, že jsem s hrdiny knihy na stejném místě. A samozřejmě je v příběhu tolik věcí, co my knihomolové milujeme - prožíváte s hlavními postavami dny i noci mezi regály knih a popíjíte kávu nebo čaj. Neteř, strýček, teta i vedlejší postavy mi přilnuly k srdci. Nejraději bych skočila do příběhu a navštívila je alespoň na chvilku. Strýčka, jakého má Takako, by si přál snad každý. Potřebuji si přečíst pokračování, takže si pořídím anglickou verzi. Ale doufám, že bude i český překlad. IG: @terischmetti_books

Moc milé čtení. Příběh klidně plynul. Kniha se četla dobře

Za večer přečteno a.....nevim no. Krátký příběh o dívce která objevila knihy díky jejímu strýčkovi a jeho knihkupectví. Myslím že k tomuto příběhu se jen těžko někdo bude vracet, protože není proč

Na úvod – děkuji Knižním Závislákům, díky nimž jsem vůbec knihu otevřel. Japonská (asijská) tvorba jde totálně mimo mě. Viděl jsem Parazita, seriály Squid Game a Goro, bílý pes, nečetl jsem nic. Dosud. Dny v knihkupectví Morisaki mě tak oslovily jako první a jsem rád, podle mého je to přesně seznamovací knížka v rámci japonské literatury. Příběh je vlastně velmi jednoduchý, křišťálově čistý, bez velkých dramat a zvratů, takové poklidné vyprávění kámošky v kavárně. Pardon, čajovně. O to víc ale dovoluje poznat mentalitu obyčejných lidí, prostředí a vzájemné podobnosti. Dny v knihkupectví Morisaki přečtete za den dva, ale je to příjemné a milé setkání mezi knihami. Možná na knihu velmi rychle zapomenete, ale umí pohladit a navodit chuť skočit do knihovny šipku, ideálně s někým blízkým. Tak tedy: Sajónara (さようなら, nashledanou) u dalších knížek z této části světa.

Je to takova lahudka na jedno odpoledne, prijemna, ctiva, postavy (ac velmi kratky pribeh) peclive vykreslene, a opet nahlizime do pro nas vzdalene japonske kultury a mysleni.

Dny v knihkupectví Morisaki Satoši Jagisawa Děkuji knihám Dobrovský za možnost si tuto knihu přečíst. Hned mě zaujala obálka jen škoda, že kočka na obálce vůbec v knize neobjevila. Příběh byl zajímavý. Hlavní hrdinka měla někdy až moc zlé myšlenky. A už vůbec nevím proč strýček odpustil své ženě, já bych takové věci neodpustila.Než jsem stihla se do knihy začíst byl konec knihy. Víc bych rozvedla příběh. Myslím, že každý knihomol pri čtení stejně jako by hned šel do knihkupectví a udělal si knižní radost. Japonskou literaturu jsem četla úplně poprvé a není tak špatná.

Byla to pohodová kniha.

Takako je po rozchodu jako tělo bez duše a strýčkova nabídka, aby mu pomohla v jeho knihkupectví, nemohla přijít v lepší čas. Hlavní hrdince knihy nic neříkají, jenže je to šance se konečně posunout vpřed a ujasnit si, co v životě dál. Dnů v knihkupectví Morisaki mohlo být klidně víc. Ano, knížka má sice jen 144 stran, ale dost času se příběh odehrával v kavárně nebo kdekoli jinde, jen ne mezi těmi regály plných knih. Obálka je nádherná, jenže uvnitř knihy zas tak důležitou roli nehrají, což je škoda. Ve druhé polovině se navíc objevila postava, která mi úplně nesedla. Je to milé čtení na jedno odpoledne a věřím, že si z toho každý něco odnese, i když na nějaké hlubší myšlenky zde nebylo místo.

• Moc, ale vážně MOC jsem potřebovala něco krátkýho, laskavýho, milýho a romantickýho (Jo, slyšíte dobře ) A tak jsem sáhla po Dnech v knihkupectví Morisaki... • Hlavní hrdinku Takako opouští přítel. Bude se totiž ženit (Darebák jeden!). Je smutná, uzavřená a po nějaké době přijímá pozvání od svého strýce Satoru. • Satoru věří, že by jí změna prostředí prospěla a Takako zakrátko odjíždí. Ocitne se v tokijské čtvrti, která je plná knihkupectví i antikvariátů. Zabydlí se, začne poznávat nové lidi, přátele i kouzlo knih samotných • Zní to hezky, že? Avšak pokud mám být upřímná, příběh mě moc neoslovil. Nebo lépe řečeno - měla jsem zřejmě jiná očekávání. • Ráda vzpomínám na prostředí Satoruova knihkupectví nebo na pana Sabu. Výřečného, knihy milujícího člověka. Věřte, že s ním by se vám nakupovalo jedna báseň • Chyběla mi správná atmosféra, některé situace byly zvláštně vykonstruované nebo málo rozvedené, i když by si to bývaly byly zasloužily. Romantika jen taková...letmá (Neřeknete si - Jeee !) a srdce vám samou radostí neposkočí. Také přemýšlím, do jaké míry sehrál svou roli překlad, ale to už je tenký led. Vím, že to není snadné... • Zkrátka a dobře, jak napsaly Los Angeles Times - ideální společník pro poklidné odpoledne v parku. Krátký, nekomplikovaný příběh, který se snadno čte. Pokud hledáte hodně odpočinkový příběh, určitě po ní neváhejte sáhnout.

,,Přece nezáleží na tom, jestli se v knize vyznáte, nebo ne. Důležitější je, když najdete aspoň jednu knihu, která vás zasáhne. " ‌Kniha mne bohužel zklamala. Čekala jsem více děje z knihkupectví a práci v něm. O tom, jak nakonec Takako přijde knihám na chuť . Bohužel tohle byl jen jakýsi doplněk k jinak obyčejnému příběhu. Navíc, více než v knihkupectví, se děj odehrává v kavárně. ‌Děj není moc zajímavý a postavy jsou ploché. Vše se vyvíjí, na mne, až moc rychle. ‌To, že v knihách máme často naivní hrdinku, to už jsem si zvykla. Ani Takako nebyla výjimka. Ale že i strýček Satora bude tak naivní? Dospělý člověk, který radsi než aby problém řešil, jednoduše uteče? SPOILER: Ruku na srdce chlapy, kdo z vás by po 5ti letech přijal svou manželku, která se vrátí z kdoví odkud, s otevřenou náručí zpět domů? A na nic by se neptal? KONEC SPOILERU. V knize se zmiňuje hodně japonských spisovatelů a jejich děl. Bohužel pro nás (tedy aspoň pro mne) naprosto neznámí lidé. Ze stránek na nás dýchá úplně jiná mentalita a kultura. Pro mne opět trochu nepochopitelná. Domluvené sňatky, omlouvání se za úplně normální věci, vykání v rodině a neustále klanění se. Lidem, kteří mají tuto kulturu rádi a aspoň trochu se o ní zajímají, by se příběh ale mohl hodně líbit. Já bohužel nejsem ten případ. Za mne příběh, který neurazí, ale ani nenadchne. Jediné, co mne trochu dostalo byl konec. Dokonce i slza ukápla. Hodnotím: ⭐⭐, 5/5 Moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi KNIHY DOBROVSKÝ

Krásný příběh, určitě se k němu opět vrátím.

Román Dny v knihkupectví Morisaki nenadchne, ale ani neurazí. Sympatická hlavní hrdinka, zábavný příběh a neobyčejná atmosféra z této knihy dělají záležitost, kterou stojí za to si přečíst. K tomu všemu připočítejte nádhernou obálku. Hledáte-li zábavnou oddechovku, tahle kniha je pro vás správná volba.

Pohodové vyprávění.

Pohodova kniha s prijemnou atmosferou, pro knihomoly jako usite. :)

Velmi mily pribeh o mlade zene Takako, ktere se zhrouti svet, zacne vypomahat stryckovi v knihkupectvi a snazi se najit si sve misto ve svem zivote :) dekuji za spolupraci KD!