Daisy Jones & The Six

Není snadné knihu hodnotit. Příběh sám o sobě je silným tématem, přitažlivým pro mnohé. Ale druhá věc je textové zpracování, vykreslení postav, do jaké míry je možné cítit emoce, hloubku prožitku - okamžiky štěstí či pádu na dno, pocity. Za mě je to čtení pro někoho, kdo vyrostl na filmech o tanečnících typu "talentovaná nepochopená se dostane mezi elitu - se všemi úspěchy i pády" a pochopitelně doplněná nadějí a beznadějí v lásce. Má to přesně ty atributy: Krásná, talentovaná, na hraně drog a nevázaného sexu se schopností předat lidem něco mimořádného. Jenže to mě tam zásadně chybí je autenticita. Právě ta autenticita, která je známá všem, kteří mají rádi rockovou muziku a vše, co k ní neodmyslitelně patřilo. Když si to srovnáte s knihou o Mötley Crüe/ Autor Neil Strauss - no tak tahle kniha je na úrovní Barbie a Disney svět. Protože Mötley Crue je kniha, kde budete věřit každé napsané slovo. Znáte hudbu, znáte příběh hudebníků a víte, že co čtete, je hodně reálné. Přitom forma vyprávění - to znamená příběh vypráví více lidí - jak hudebníků, tak producentů, tak hlavní postava - je stejný. Jenže ta slova zvoní úplně jiným sdělením. Opravdovým, syrovým, věcným, takže cítíte tu opuštěnost rockerské duše, balancování, propasti v drogách, úlety všeho druhu, extáze na entou i drsná probuzení/střety s realitou. Motley je kniha, kde se vám chce místy zvracet hnusem z činů zdrogovaných a neskutečně nadaných hudebníků a také kniha, kde cítíte velikou lítost za jejich stavy - i když víte, že nebýt toho všeho okolo - nebyla by hudba typu Motley Crew. Takže tento titul je pro mě jako pohádka na téma úspěch v rockerském světě z pozice ženy. Což je podle mě strašná škoda. Protože stačilo by málo - být více tvrdší, více prokreslit osobnosti - a byla by to pecka. Takhle - přečíst a už se k tomu nevrátit.

Za mě skvělá kniha. Čtivá, zajímavá forma.

DAISY JONES & THE SIX Taylor Jenkins Red •Datum vydání: RECENZE ✌ •Obálka knihy je dle mého názoru mistrovský počin. Ihned mi svými barvami evokovala skupinu Queen, což rozhodně může přitáhnout pozornost navíc. A o to jde. Barvy, fotka, dokonalá symbióza. Chválím, neboť už to u mne vyvolalo velice příjemné pocity a zájem. •Autorka Taylor Jenkins Reid mi byla zatím neznámou, ale věřím, že díky jejímu sugestivnímu stylu psaní se to pro celý knižní svět brzy změní. Její další knihy si pohlídám stůj co stůj. Umí své ženské hrdinky postavit do hlavní role tak, aby to mužské čtenáře příliš nebilo do očí. •Forma vyprávění pomocí rozhovorů není rozhodně rušivá. Působí jako jedno velké, dynamické interview, které čtenáře vtáhne do děje a nechá ho vystoupit až v samém závěru knihy. Čtení této knihy je tak jedno obrovské turné s koncerty a životní horskou dráhou každé postavy. : ,, Kniha vypráví dva příběhy, které se v rozhodující okamžik sbíhají v jeden. Příběh rockové skupiny THE SIX, bratrů Billyho a Grahama Dunnových, kteří možná až příliš rychle vstupují do záře reflektorů a šílících fanynek v době, kdy rockenrol, nevázaný sex a drogy jsou rutinou slavných. Najednou však před frontmana skupiny Billyho nastupuje úžasná písničkářka Daisy Jones. Oba jsou dravci, vůdčí osobnosti a zároveň zranitelné duše toužící po přijetí. V momentě jejich spojení, kdy se z THE SIX a písničkářky DAISY JONES stává legendární uskupení,, DAISY JONES & THE SIX, nastává velký třesk. Krása, talent, lidskost, síla ega, vzestupy i pády, hledání cesty a sláva. A také spousta alkoholu, drog a rokenrolu. To vše najdete v knize, která Vás přiměje uvěřit, že je tato skupina divokých šedesátých a sedmdesátých let skutečná a že jejich turné bylo svým způsobem i Vaším. " * ,, Správné album musí být jako horská dráha, která končí na vrcholku. Je potřeba lidem nechat trochu naděje. " HODNOCENÍ: 100% ⭐⭐⭐⭐⭐ ( Pokud tato kniha nebude na seznamu povinné školní četby, pak ochudíme mladé čtenáře o velkou dávku adrenalinu, hluboký prožitek z četby i mnohá ponaučení)

forma rozhovoru - uzasny napad, velice originalni, a uveritelne, uz jsem precetla nekolikrat

Jako kniha nic moc, spise pusobi jako scenar k filmu. V tomto zpracovani si umim zive predstavit film, ale jako knizni zpracovani se mi tahle forma moc nelibila. Precetl jsem ji ale obcas mi to dalo zabrat, nekdy me ta forma dost prudila, pritom si umim opravdu zive predstavit ze ve filmovem zpracovani by se o tom dalo prohlasit strhujici dej, v takoveto forme v kniznim podani vsak nikoliv.