Hana Marie Körnerová (vl. jménem Martinková) je česká spisovatelka. Na kontě má bezmála 26 dobrodružných románů, které se zpravidla odehrávají v historickém prostředí – mezi nejznámější patří romantická sága Pán hor z dob 18. století a dramatický román Andělská tvář, který bezpochyby znáte ve filmové podobě. Ale najdeme u ní i příběhy ze současnosti. V nich typicky staví hrdiny do složité a nečekané situace, s níž se musí bez předchozích zkušeností nějak vypořádat.
Svou prvotinu vydala už roku 1992. V devadesátých letech vycházely její romány v edici Večery pod lampou, šlo o krátké brožované příběhy. Psala už odmalička „do šuplíku“, ale její slibné kariéře spisovatelky předcházela nemocnice. Pracovala ve zdravotnictví zhruba 15 let, což jí určitě dalo bohaté zkušenosti – můžeme se o tom sami přesvědčit třeba v knize
Děkuji, sestřičko…
Odjakživa ji bavilo zpívat, psát, sportovat a jezdit na koni. Pochází z vesnice v Polabí, příležitostně bydlela i v menším městě a metropoli, ale časem se uchýlila zpět na venkov. Z jejích knih můžeme bezpochyby cítit kouzlo venkova – už jen samotné tituly jako
Heřmánkové údolí,
Hlas kukačky či
Dům U Tří borovic evokují zelené voňavé pláně, modrou oblohu a vůni jehličí. Čtenáři ale jistě zvědavě a rádi sáhnou také po knihách s honosnějšími názvy, které zní tajemně a podmanivě – kam asi jede
Kočár do neznáma, co skrývá
Znamení jednorožce a kdo se nechá uvěznit v
Pozlacené kleci? Je jen jeden způsob, jak to zjistit!
Körnerová má i vlastní webové stránky, kde se s ní mohou fanoušci blíže seznámit, a sama o sobě i své tvorbě říká: „Nejsem žádná dáma v růžovém, co píše uslintané cajdáky a doma natřásá dečky a polštáře s volánky. Většinu života jsem strávila v džínech a tričku.“
V současnosti žije v Podkrkonoší a je vdaná.