Josef Větrovec Větrák

První životopisná kniha o vynikajícím českém herci, Josefu Větrovcovi. Díky svému plastickému herectví a sametově hlubokému hlasu s charakteristickým témbrem, byl hercem velkých dramatických i komediálních rolí. Jeho postavy oplývaly břitkým humorem, nadsázkou i ironií. Zahrál si v desítkách filmů (Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek, Holky z porcelánu, Zítra vstanu a opařím se čajem, „Já to tedy beru, šéfe!“, Což takhle dát si špenát, „Já už budu hodný, dědečku!“, Jak napálit advokáta, Zralé víno, Anděl s ďáblem v těle, Jak básníkům chutná život...) i televizních seriálů (Chalupáři, 30 případů majora Zemana, Byl jednou jeden dům, Arabela, My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba skláře, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky...) a u diváků si získal velkou popularitu. Ve spolupráci s Větrovcovou jedinou dcerou Jitkou vznikla první výpravná a celobarevná biografie o tomto velkém herci. Jeho životní příběh ilustruje málem šest stovek fotografií. Mnoho z nich je z osobního archivu Jitky Větrovcové a většina je zveřejněna vůbec poprvé, což platí i pro obsáhlý a exkluzivní rozhovor s ní. Své vzpomínky a fotografie do knihy poskytla i Větrovcova sestra Božena Knedlhansová. Spousta unikátních fotografií bylo nalezeno v archivu Divadla J. K. Tyla v Plzni, v němž Josef Větrovec začínal svou hereckou dráhu. Život Josefa Větrovce byl velmi složitý a neméně komplikovaná byla i jeho osobnost. Je to neuvěřitelné, ale tento velký herec se v podstatě záměrně odstřihával od své vlastní minulosti, i od svých nejbližších příbuzných. Sestru Boženu nikdy nenavštívil v rodné Plzni a ani ona nikdy nebyla u něj doma v Praze. Velmi komplikovaný vztah měl i se svou jedinou dcerou Jitkou. Na jevišti dokázal charismatický Větrák, jak kolegové Josefu Větrovcovi říkali, zastínit všechny kolegy, diváci jej milovali ve filmu i v televizních inscenacích a seriálech. Ve společnosti hýřil vtipem a rozhodně si nemohl stěžovat na nezájem žen. Jako přesvědčený a angažovaný komunista a ředitel divadla dokázal podržet kolegy, i když měli politické problémy. Do svého soukromí ovšem nepouštěl nikoho. O hrůzách, které prožil za války v koncentračním táboře, se mu nikdy nepřestalo zdát. Bezesporu i tyto běsy ovlivnily jeho osobnost a charakter...

Sdílet 0